Tři životy českého jogína… a život po nich - První díl 1925–1968

Karel Werner byl český indolog, orientalista a religionista. Werner navštěvoval gymnázia v Brně a ve Znojmě, po maturitě v roce 1945 studoval sanskrt, filozofii, historii a sinologii na Masarykově univerzitě v Brně a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Poté vyučoval čtyři roky sanskrt a dějiny Indie na Univerzitě Palackého, než byl pro svůj kritický postoj ke komunistické vládě propuštěn. Poté byl nucen patnáct let pracovat jako horník, dělník v plynárně, vedoucí restauračních zařízení, řidič tramvaje aj. V roce 1968 emigroval do Británie. Byl přijat do řádu Arya Maitreya Mandala lamou Anagarikou Govindou pod jménem Vadžrabuddhi. V Británii přednášel sanskrt na Churchill College na univerzitě v Cambridge, od roku 1969 do odchodu do důchodu v roce 1990 pak vyučoval indickou filozofii na Durhamské univerzitě. Toto působení bylo přerušeno hostujícími profesurami v Indii v letech 1975 a 1976, kde vyučoval na Banaras Hindu University ve Váránasí a na Karnatak University v Dharwadu. Hostoval také na univerzitách v Cambridgi, Oxfordu, Lancastru, Manchesteru, Stirlingu a Londýně. V letech 1993–1998 se jako hostující profesor na Masarykově univerzitě v Brně podílel na založení Ústavu religioniostiky. V roce 1970 se Karel Werner oženil s wimbledonskou hráčkou Marian Boundyovou, provd. Wernerovou, editorkou obou svazků jeho autobiografie. Kromě akademické pedagogické činnosti byl Karel Werner autorem řady knih a překladů, zejména o hinduismu, buddhismu a józe. Mezi nejznámější patří Hathajoga. Základy tělesných cvičení jogických, Jóga a indická filosofie, Dědictví véd, Jóga, její počátky a vývoj, Náboženství jižní a východní Asie, Náboženské tradice Asie a další.