Komentovaný atlas anatomie vyšších rostlin

PŘEDMLUVA Předložená publikace je určena jako studijní příručka vysokoškolským studentům biologických oborů. Mohou ji též využívat jako nonverbální zdroj informací a názornou pomůcku učitelé přírodopisu a biologie základních a středních škol, jejich žáci a studenti i všichni zájemci o botaniku. Student lékařské fakulty, budoucí lékař, se neobejde bez důkladné znalosti anatomie lidského těla. Analogicky k porozumění biologii rostlin jsou nutné poznatky o jejich vnitřní stavbě. K tomu nestačí verbální popis. Proto je výuka botaniky doprovázena praktickými cvičeními. Mikroskopická cvičení však nelze z časových a prostorových důvodů opakovat, takže studenti jsou odkázáni na ne vždy přesné nákresy, které během cvičení zhotovili. Učebnice rostlinné anatomie obsahují relativně málo reálných, tj. mikrofotograficky zobrazených vnitřních struktur rostlinných těl. Jejich pozorování lze zprostředkovat promítáním mikrosnímků. Rovněž promítání nelze často z prostorových a časových důvodů opakovat. Studenti se tak nemohou k pozorovaným strukturám vracet, studovat je, srovnávat a promýšlet. Cílem této práce vycházející z didaktické zásady názornosti je pomoci uvedené problémy odstranit. Proto publikace přináší soubor relativně detailně popsaných a měřítky opatřených mikrofotografií, které postihují cytologii, histologii a organologii vegetativních a generativních orgánů vyšších rostlin. Publikaci recenzovali Doc.PhDr. Petr Dostál, CSc. (UK Praha), Prof. RNDr. Bronislav Hlůza, CSc. (UP Olomouc) a RNDr. Lubomír Kincl, CSc. (UP Olomouc), kterým za přínosné připomínky upřímně děkuji. Jejich konstruktivní podněty jsem plně akceptoval. Za technickou pomoc při přípravě rukopisu děkuji též Mgr. Aleši Látrovi, za zpracování pracovníkům nakladatelství. Autor. ÚVOD Při poznávání přírodnin nemůže žádný slovní popis dokonale nahradit jejich přímé pozorování. Bezprostřední studium mikroskopické vnitřní stavby organismů, a tedy i rostlin, ovšem vyžaduje finančně náročné vybavení (mikroskop, mikroskopické a mikrotechnické potřeby atd.). Nezbytné jsou znalosti, vědomosti a dovednosti spojené s obsluhou mikroskopu a s přípravou mikroskopických preparátů. Ne každý zájemce o mikroskopickou stavbu je jimi vybaven. Poznání reálné, nikoliv kresbou zprostředkované, anatomické stavby lze však realizovat prostřednictvím mikrofotografií shromážděných do anatomického atlasu. Na našem knižním trhu jsou atlasy vnitřní stavby rostlin vzácné. Některé z nich jsou monotématické, zaměřené pouze na anatomii pšenice (Rovenská 1968) nebo bramboru (Rovenská 1977). Obecně zaměřené atlasy anatomie rostlin jsou k dispozici buď jen jako učební texty pro vysoké školy (Pazourek 1992), nebo jsou publikovány v angličtině (Pazourek et Votrubová 1997). Předložený atlas umožňuje poznání anatomických struktur těl vyšších rostlin na omezeném výběru rostlinného materiálu. Snímky jsou vybrány a seřazeny tak, že poznávání respektuje hierarchickou organizaci živého rostlinného těla od úrovně buněčné po úroveň orgánovou. V úvodu každé kapitoly je zařazena krátká obecná charakteristika struktur, které následující snímky zobrazují. Text ke každému snímku obsahuje základní informace o rostlinném materiálu a použitém preparátu. Anatomické struktury jsou opatřeny číselným popisem, ke kterému je připojen ještě doplňující komentář. Přáním autora je, aby v atlase našel poučení široký okruh zájemců. Je proto preferována česká terminologie a zároveň uváděna terminologie odborná (vědecká). Snímky jsou popisovány důkladně a důsledně, a proto se v některých případech pojmy v popisech opakují. Pro názornou a přesnou představu o rozměrech struktur je vždy připojeno měřítko. Je třeba připomenout, že atlas nenahrazuje učebnice rostlinné anatomie. Výběr některých z nich nalezne zájemce v seznamu použité literatury. Při přípravě zobrazených mikroskopických preparátů byly použity většinou jednoduché metody s využitím dostupného rostlinného materiálu a chemikálií. To umožňuje případným zájemcům realizovat vlastní mikroskopická pozorování popsaných struktur. Anatomicko-histologické studie vyžadují většinou využití destruktivních pracovních metod. Zejména zkoumáme-li podzemní orgány, je nutné celou rostlinu zničit. Některé mikrofotografie tohoto atlasu byly pořízeny na preparátech z chráněných druhů orchidejí. Jejich odběr v minimálním množství byl v souvislosti s výzkumem povolen orgány státní ochrany přírody (rozhodnutí referátu živ.prostředí OÚ Vsetín, zn. ŽP-4395/00-246 ze dne 18.5.2000). Tyto rostliny byly navíc většinou odebrány ze stanovišť, která byla ohrožena zánikem (výsadbou lesa, úpravou okrajů cest apod.).